Rybí restaurace Šupina a Šupinka, apartmány

Pstruh duhový

            
Kresba © Radek Doško
  • latinsky: Oncorhynchus mykiss
  • slovensky: Pstruh dúhový
  • anglicky: Rainbow trout
  • německy: Regenbogenforelle
  • řád: Bezostní
  • čeleď: Lososovití
  • potrava: všežravec, dravec
  • délka života:
  • pohlavní dospělost: 2. rok
  • doba rozmnožování: říjen-leden
  • běžná velikost: 25-40 cm
  • maximum: až 120 cm

Původním areálem rozšíření tohoto druhu je severní Tichomoří od Kalifornie přes Britskou Kolumbii a Aljašku až na Kamčatku. Podobně jako pstruh obecný vytváří celou řadu forem (mořskou, jezerní potoční a různé zeměpisné variety), z nichž nejznámější je mořská tažná forma dorůstající značných rozměrů a ve své domovině označovaná jako steelhead. Tato forma má pověst atraktivní sportovní ryby a na většině lokalit je vzácnější než ostatní druhy tichomořských lososů. Do některých řek se dostavují k výtěru pouze stovky exemplářů této nádherné ryby.

Ve vnitrozemí vytváří pstruh duhový menší a barevnější formy obývající řeky a jezera a právě některé z nich se staly základem pro šlechtění hospodářských linií chovaných dnes uměle po celém světě a často i vysazovaných do sportovních vod. Mimoto byl pstruh duhový vysazen na mnoha místech světa (Norsko, Švédsko, Argentina, Peru, Uganda, Keňa, …) kde místy žije prakticky divoce.

Díky obrovskému areálu a množství forem byl pstruh duhový několikrát popsán a současné vědecké jméno se obecně používá poměrně krátkou dobu, ve starších knihách je většinou uváděn pod latinským názvem Salmo gairdnerii.

Tak jako u našeho pstruha došlo i u tohoto druhu postupem času k prokřížení jednotlivých linií při odchovu násad a čisté původní populace jsou dnes vzácné.

Rozpoznat pstruha duhového od ostatních lososovitých ryb není těžké. Jeho tělo má našedlou nebo stříbřitou barvu se silným vodorovným narůžovělým pruhem na bocích. Drobné tmavé tečky pokrývají celé tělo a na rozdíl od jiných salmonidů jsou ve velkém počtu i na ocasní a hřbetní ploutvi, i na tukové ploutvičce.

Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, podmínkami chovu a konkrétní chovnou linií. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví. U barvy kolísá hlavně celková intenzita zbarvení od stříbřitých až po úplně tmavé.

Do Čech byl pstruh duhový poprvé dovezen v roce 1888 z Německa. Pozdější dovozy ve 20. století pocházely zejména z chovů v Dánsku a jejich základem by měla být jezerní forma duháka z jezera Kamloops v Britské Kolumbii (tehdy uváděná jako Salmo gairdnerii kamloops).

Chov pstruhů duhových v bazénech, rybnících i klecích ponořených ve vodě přehradních nádrží dnes nese veškeré známky moderních hospodářských velkochovů včetně pobytu mnoha ryb v relativně stísněném prostoru a automatického krmení granulovanými krmnými směsmi.

Dnes se pstruh duhový hojně vysazuje i do sportovních revírů a v některých řekách (např. Loučná, Metuje a řada dalších) se i přirozeně vytírá. Bohužel díky nadměrnému vysazování ryb z umělého odchovu dochází k situaci, kdy jsou loveni duháci s nedostatečně vyvinutými ploutvemi bez mnoha prvků chování divokých ryb a v očích rybářů mnohdy degradují na „kropenaté plotice“. Je to škoda a důsledek neschopnosti naší rybářské obce alespoň v některých ohledech oddělit sportovní rybolov a konzumaci ryb. Masové zarybňování duhákem je jen důsledek nemožnosti udržet při stávajících poměrech dostatečné stavy původního pstruha obecného a snahy uspokojit zájem rybářů.