Rybí restaurace Šupina a Šupinka, apartmány

Kapr obecný

  Kresba © Radek Doško
  • latinsky: Cyprinus carpio
  • slovensky: Kapor obyčajný
  • anglicky: Carp
  • německy: Karpfen
  • řád: Máloostní
  • čeleď: Kaprovití
  • potrava: všežravec
  • délka života: 40 let
  • pohlavní dospělost: 3-5. rok
  • doba rozmnožování: květen-červen
  • běžná velikost: 40-65 cm
  • maximum: 110cm

Kapr obecný je dnes jednou z nejhojnějších a nejrozšířenějších ryb světa. Kromě původního obrovského areálu rozšíření sahajícího od povodí Dunaje až do Japonska byl vysazen na mnoha místech světa. Někde je ceněnou produkční rybou (Izrael, Indonésie, některé státy Afriky), jinde nenáviděným škůdcem a původcem zhroucení mnoha původních ekosystémů (Austrálie, USA).

Kaprovu tažení světem předcházela pověst všežravého rychle rostoucího druhu s kvalitním masem, navíc dobře snášejícího manipulaci a transport. Jen málo dalších druhů je podobně vhodných pro komerční chov a kapr je jednou z nejdéle chovaných ryb.

Chov v Evropě i na Dálném východě má tisíciletou tradici – v Číně byl kapr chován už před naším letopočtem, v Evropě chovali dunajské kapry již staří Římané. V našich končinách má chov kapra také dlouhou tradici a založení tisíců kaprových rybníků navěky změnilo tvář krajiny na mnoha místech Čech i Moravy.

Na území České republiky je kapr původní pouze v přítocích Dunaje – zejména řekách Moravě a Dyji. Na zbytku našeho území byl vysazen a na většině míst dnešního výskytu by se bez pravidelného vysazování ani neudržel.

Původní divoký kapr (někdy označovaný jako sazan) je ryba žijící v proudných řekách s teplou vodu a má daleko k dnešním vysokotělým vyšlechtěným liniím určeným k chovu ve stojatých vodách. Svým nízkým tělem připomíná spíše amura, má velké zlaté šupiny, dva páry vousků a mohutné zaoblené ploutve. V současnosti je stále vzácnější a pravděpodobně největší nebezpečí pro něj představuje křížení se šlechtěnými kapry vysazovanými nebo uniklými do řek.

Prošlechtěné linie kapra se liší v mnoha ohledech – výškou a proporcemi těla, pigmentací pokožky, ošupením (lysci, řádkoví kapři, naháči) a známí jsou i v Japonsku chovaní barevní kapři označovaní jako „koi“. Šlechtění kaprů je nepřetržitý proces a probíhá i v současnosti. Tak došlo v nedávné minulosti ke zkřížení původních českých linií například s maďarskými kapry nebo amurským sazanem.

Šlechtění má obrovský význam, protože kvalitní prošlechtěné linie rychleji rostou, jsou odolné vůči nemocím a jejich chov je mnohem ekonomičtější. Pokud jsou kapři ponecháni napospas osudu jako tomu bylo po jejich vysazení v Austrálii, velice rychle vytvoří populace blízké původní divoké formě – nízké a pomalu rostoucí.